Horký vzduch z Afriky už dorazil i k nám na statek. Horko není v těchto chvílích jen našim poslancům, z nichž mnozí se právě dnes snaží “shodit” vládu, aby se konečně mohli ujmout tolik vytoužené moci, ale horko je nám dnes všem. Teploměr nám právě ukazuje 38 stupňů Celsia ve stínu a já se neodvažuju odhadnout, kolik stupňů je právě teď v našem fóliovníku, ve kterém musím několikrát denně zalévat horkem strádající rostliny. Během 10 minut mám sice hotovo, ale nepřál bych vám vidět, co se mnou vysoká teplota vždycky udělá. Podle předpovědí si ale budeme muset v budoucnu na výrazně teplejší počasí v našem podnebném pásu zvykat.
Sucho kam se podíváš.
V Polabí a na Vysočině schnou stovky hektarů lesů a výrazně teplejší a sušší klima si začíná vybírat svou daň. Přestože srážky v celkovém ročním úhrnu nijak významně neubývají, problémem je jejich nepravidelnost a zejména přívalové deště, jejichž voda z intenzivně obdělávaných lánů odteče (mnohdy i s erodovanou půdou) do řek – tedy nenávratně a hlavně rychle pryč.
Naše současná krajina moc vody zadržet nedokáže. Neradostné výhledy do budoucna zatím naše zákonodárce příliš netrápí, protože jejich volební období tím nijak ohroženo není. Osobní půtky a žabomyší války převládají v české politice, všichni se vymezují vůči všem, vzájemně se napadají a ztrácí svůj (námi draze placený) čas řešením nejrůznějších pitomostí. Pokora poslanců vůči svým voličům se zase kamsi vytratila…
Les bez vody.
Jeden můj kamarád – realitní makléř – mi nedávno vyprávěl, jak někteří movití lidé dnes kupují historické nemovitosti s prokazatelně vydatným vlastním zdrojem vody, a to bez ohledu na stav budov a lokalitu. Historický objekt s vydatnou studnou dává tušit, že voda se zde nachází po skutečně dlouhou dobu a jednou bude mít patrně cenu zlata.
Naše studna ve sklepě.
Momentální venkovní teploty, dalece přesahující obvyklou letní pohodu, mě vždy logicky zavedou k úvahám o energetické náročnosti našeho starobylého domu, postaveného poctivě z kamene. Obvodové zdi, které zejména v přízemí leckde dosahují i 90 cm, mají jednu nespornou výhodu. V zimě nakumulují teplo, které (s jistou tepelnou setrvačností) sálá do prostoru, v létě příjemně chladí i bez vnějšího zateplení, které je pro tento druh budov vyloženě nevhodné. Ani v těchto extrémně horkých dnech nepotřebujeme doma žádnou klimatizaci, protože vnitřní teplota se většinou pohybuje od 23 do 25 stupňů Celsia. Nižší teploty máme v přízemí domu, vyšší asi o 2 stupně v patře.
Jídelní kout – s odkrytou kamennou zdí.
Jsem si jist, že pokud bych si pozval nějakého odborníka, aby nám na náš dům vystavil energetický štítek budovy, obdrželi bychom téměř jistě hodnocení “G” – energeticky nehospodárný objekt. Ale ve skutečnosti je to jen půl pravdy, protože se vychází pouze z teoretických výpočtů zohledňujících nižší teploty po dobu celého roku, než jakým čelíme v posledních letech. A už vůbec nikdo se nezabývá skutečnou spotřebou energií nutně vynaložených pro život ve starých domech z kamene. Většina starobylých domů je v našem slánském kraji postavena právě z kamene – tehdy nejdostupnějšího stavebního materiálu v tomto regionu, což já osobně považuji do budoucna za velkou výhodu.
Dnešní tak populární nízkoenergetické stavby jsou energeticky méně náročné, jen pokud v nich nemusíte v horkých letních dnech zapínat klimatizaci, jak jsem se několikrát osobně přesvědčil. Podle mého názoru, ze zákona povinné energetické hodnocení budov značně zkresluje nejen současnou realitu, ale negativně ovlivňuje i hodnotu domů postavených z kamenných stavebních konstrukcí. U “nízkoenergetických” nebo zateplených budov je uváděna jen polovina z celé pravdy, protože by se do hodnocení energetické náročnosti měla promítat i nutně vynakládaná spotřeba energií na klimatizaci během horkých letních dní, kterých bude do budoucna jen přibývat.
Klimatizační jednotky – do budoucna nutnost.
Původně jsem si myslel, že správně zateplený a energeticky šetrný dům by měl umět udržet přijatelnou teplotu v interiéru i během horkých dní, ale bohužel tomu tak většinou není. Nechci spekulovat proč, ale pouze absolutní spotřeba energie, ať už vynaložená na topení a klimatizaci daného objektu nám dokáže prozradit, jakou energetickou náročnost daná budova skutečně má.
Za to je také nutné zaplatit.
Pokud se rozhodnete svůj dům prodat, musíte si nechat spočítat a vystavit energetický štítek, který pochopitelně významně ovliňuje i kupní cenu nemovitosti. Pokud takový štítek nezohlední veškerou spotřebu energií, nutnou pro zajištění komfortní tepelné pohody v objektu během celého roku, neměl by ovlivňovat ani cenu nemovitosti, co myslíte?
