Pátý díl seriálu.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda, říká lidová pranostika. Tak se i letošním rokem nechme překvapit.
Svátek svatého Josefa Nazaretského, snoubence a manžela Panny Marie, připadá na 19. března. Bez tohoto oblíbeného světce, který se stal pěstounem a podle tehdejšího zákona i otcem Ježíše, se v dnešní době neobejde žádný betlém.
Svatý Josef s Ježíškem od Guida Reni.
Se svatým Josefem se pojí hned několik lidových pranostik, které se váží na příchod teplejšího počasí, a s tím i spojené polní práce.
Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
Svatý Josef s tváří milou, končí zimu s plnou silou.
Josef s Marií zimu zaryjí.
Svatý Josef cesty zpevňuje a po nich do polí vyhání.
Na svatého Josefa – pluhy ze dvora.
Kultivace půdy po podzimní orbě.
Pokud to počasí dovolí, 19. březen i u nás na statku představuje významný předěl mezi zimním “nicneděláním” a počátkem zemědělských prací. Letos jsme kupříkladu týden před svatým Josefem kultivovali na podzim zoranou půdu a týden po něm už sázeli brambory.
Příprava řádků na sázení brambor.
Polorané odrůdy brambor s výbornou chutí a pěknými ženskými jmény Antonie, Ditta a Laura. Zejména poslední jmenovanou odrůdu bych všem zájemcům o vlastní sadbu doporučil. Jedná se o brambory s červenou slupkou a tmavě žlutou dužinou, vynikající chuti, varný typ B. Věřte mi, že tak dobré brambory v supermarketech nikde nekoupíte. Kdo alespoň někdy ochutnal domácí (=chemicky neošetřované) brambory, ví o čem vlastně mluvím.
Sadba brambor.
Na políčko v zahradě jsme ještě vysázeli cibuli sazečku – nejlepší zkušenosti máme s odrůdou žluté cibule Stuttgart, dále špenát, mrkev a hrášek. Ve foliovníku nám už rostou hlávkové saláty, ředkvičky, bylinky a předpěstovaná rajčata – nejrůznější odrůdy – např. Donatella. Běžně nabízenou klasiku v odrůdách rajských jablíček, jako je Start nebo Tornádo pro jejich průměrnou chuť vůbec nepěstujeme.
Náš foliovník.
Letos se má na zahradě už vše čile k světu. Začínají nakvétat meruňky, angrešty, rybízy, raší nám třešně a višně, jen staré odrůdy jabloní si dávají ještě na čas. Doufáme, že letos už nepřijdou žádné větší mrazy, které by všechny živé pupeny spálily.
Řádky vysázených brambor.
Kdysi se při setí obilnin a sázení okopanin dodržovala určitá téměř magická pravidla, aby úroda byla co nejhojnější. Například obilniny se měly sázet v období, kdy měsíc na obloze přibýval – rostl stejně vydatně, jako má růst na polích obilí. Oproti tomu se okopaniny jako brambory, řepa nebo zelí měly sázet nebo sít v době, kdy měsíce ubývalo, aby jeho síla nešla do natí, ale do hlíz, kořenů či hlávek.
Magické účinky se také přičítaly zamčenému zámku, který hospodář házel do pole, aby se zamkly zobáky ptákům a tlamičky zvěři, jako ochrana před škůdci, kteří měli nechat budoucí úrodu na pokoji. Při setí se nejedlo, ani nemluvilo, aby se škůdci o setbě pokud možno nedozvěděli.
Historický pluh.
Úroda se také posilovala a chránila před zlými démony magickým kruhem, který se vytvářel obchůzkami pole. Kruh se ale nikdy nesměl úplně dokončit – uzavřít, aby zvěř z takto obkrouženého prostoru mohla uniknout.
Obchůzku zahrady a pole u nás na statku provádím po provedené práci i dnes, ale z úplně jiných důvodů. Rád se totiž dívám na povedené dílo.
