V nížinách vrcholí žně vždy kolem svátků sv. Jakuba (25. července) a sv. Anny (26. července).  Touto dobou dozrává obilí i ve vyšších polohách a lze již odhadnout, jaká bude úroda.

Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.

Apoštol Jakub Starší byl jedním z prvních učedníků Ježíše. Po Ježíšově ukřižování plnil své apoštolské poslání tak dobře, že o “své” pravdě přesvědčil i čaroděje Hermogena, který začal vyznávat křesťanskou víru. Když se o tom dozvěděl král Herodes, dal Jakuba popravit mečem. Ostatky Sv. Jakuba spočinuly na místě, které se dnes nazývá Santiago de Compostela – na jednom z nejznámějších poutních míst, kam i dnes míří křesťané z celého světa.

Cíl je ještě daleko…

Sv. Jakub býval i patronem pastevců, proto mívala čeleď, která měla na starosti péči o dobytek, na jeho svátek volno. Podle pověry se v tento den člověk nemá zdržovat u vody nebo v lese, protože by tam mohl přijít k úrazu nebo dokonce o život.

Kolem svatého Jakuba přicházejí silné bouře.

Na Jakuba hrom do duba.

Letošní rok není na letní bouřky tak skoupý, jako roky předchozí. Ale co naplat, musíme být vděční za každou kapku vody, která nám z nebe spadne. Vody ze srážek je pořád velmi málo a když už někde prší, leje jako z konve a voda z půdy rychle a bez užitku odteče. Meliorace polí, narovnávání koryt vodních toků a vysušování mokřadů se jednou muselo projevit. Probíhající klimatické změny vystavují naší neuvážené činnosti účet a zatím se nezdá, že je nám tak špatně, abychom se všichni chytli tzv. za nos a začali konečně rychle jednat.

Letní bouřka.

Léto je i obdobím poutí ke svatým místům, kam věřící člověk putuje, aby učinil pokání a duchovně se obrodil. Právě v tento čas, kdy poutníci trávili na cestách dlouhou dobu, bylo putování s ohledem na počasí nejpříjemnější. Dlouhá a namáhavá cesta (putovalo se především pěšky) dávala zapomenout na světské starosti i radosti a obracela mysl poutníka k hodnotám veskrze duchovním.

Vedle poutí na vzdálená svatá místa se začaly postupně pořádat i poutě místní – k poctě patrona, kterému byl v daném místě zasvěcen kostel nebo kaplička. Poutní procesí se potřebovalo také někde občerstvit, čehož začali využívat nejrůznější obchodníci a řemeslníci. Do čistě náboženské slavnosti se postupně vloudily i světské prvky – dnes bychom řekli komerce a zábava.

Na kolotoči.

 

Svatá Anna chladna z rána.

Tuhle pranostiku zná asi každý, ale málokdo už ví, že svatá Anna byla matkou Panny Marie, tedy babičkou Ježíše. Díky tomu se sv. Anna stala velmi uctívanou světicí, tak jak postupně sílil mariánský kult. Svatá Anna poznala strasti dlouhého čekání na vlastní dítě – porodila Marii ve vysokém věku. Proto se ke svaté Anně obracely s prosbou o pomoc především ženy, toužící po dítěti. Anenské poutě byly v minulosti velmi hojné a oblíbené. Kostelů zasvěcených této patronce bylo v našich zemích téměř 100.

V dnešní době, kdy se snažíme zachovat naše kulturní tradice i pro další generace, se některé lidové zvyky a obyčeje na lidových slavnostech znovu objevují v obnovené podobě. A to je moc dobře…

Sdílet: