…po Serváci s mrazy veta, říká lidová pranostika určená právě pro 13. květen.
Zdá se ale, že Bonifác, který má svátek 14.5. také ještě neřekl poslední slovo. Zima je dnes venku pořádná, alespoň u nás v nížině (235 m n.m.). Letos jsme se v květnu ještě moc neohřáli, ale přesto většina z nás, kteří tu možnost mají, tráví spoustu času na svých chalupách nebo chatách, kolem nichž je určitě pořád co dělat. Jaro je tento rok chladnější, než jsme z posledních let zvyklí a pěkného teplého počasí se teď nemůžeme dočkat ani u nás na statku. Na prvního z ledových mužů Pankráce padaly na mnoha místech dokonce kroupy, které poškodily budoucí úrodu.
Jarní rozmary počasí.
Našemu gruntu se tohle nadělení tentokrát vyhnulo, ale zase nám pomrzly už vcelku vzrostlé bramborové natě u naší nejranější odrůdy. Brambory se z toho nějak vzpamatují, obrazí znovu, ale jejich sklizeň se tím výrazně opozdí. Těšili jsme se, že první rané brambory ochutnáme již v první polovině června, ale přírodě se poručit nedá. Nenechte si proto nikým namluvit, že české brambory můžete letos v obchodech dostat už začátkem června.
Polorané brambory – odrůda Laura.
Sklizeň prvních brambor u velmi raných odrůd nastává v době, kdy dosáhnou alespoň minimální konzumní velikosti 28 mm. Proč musí první brambory dosáhnout právě této míry skutečně nevím, ale nějací “odborníci” k této požadované míře určitě nějak došli. Ještě pro zajímavost dodávám, že v průmyslové zemědělské výrobě se běžně dosahuje u raných brambor výnosu okolo 10 tun na hektar (10.000 m2). Takové brambory jsou ale chemicky ošetřené a mechanicky (nešetrně) sbírané, a zdaleka nedosahují kvality brambor domácích, které si celkem jednoduše můžete i vy doma sami vypěstovat. Žádná věda to opravdu není a pár pytlů bio brambor pro vlastní potřebu nedá moc práce.
Letošní chladný květen příliš neprospívá ani našim včelám. Květen je v nížinách jedním z mála měsíců hlavní snůšky, kdy včely vyvíjí velkou aktivitu, aby nanosily co nejvíce nektaru do úlů. Chladné a větrné počasí včely významně omezuje při práci, dá se tedy očekávat, že letošní rok i s ohledem na již hlášené ztráty včelstev v zimním období bude skoupý na med. Českého medu nebude zdaleka tolik, kolik bychom si všichni přáli.
Květový med od našich včel.
U nás na statku obvykle vytáčíme první med koncem května nebo začátkem června, ale letos to tipuji na minimálně 14 denní zpoždění. Já osobně nechávám med v úlech pořádně dozrát, aby obsahoval co nejméně vody. Evropská norma říká, že med nesmí obsahovat více než 20% vody, česká norma 18% vody a moje osobní norma, ke které se snažím přiblížit je 16% vody. Jen pro nezasvěcené, podíl vody v medu se dá celkem spolehlivě určovat refraktometrem i v domácích podmínkách.
V chladu se včelám z úlů nechce.
Med s nižším podílem vody je pochopitelně kvalitnější, než med s vyšším podílem. Na jednom včelařském školení jsem se dozvěděl zajímavou informaci, že malovčelaři kteří si nechávají v laboratorních podmínkách zjišťovat podíl vody ve svém medu mají z pochopitelných důvodů různé hodnoty vody v medu, což je logické. Velkovčelaři mají shodně u všech svých medů vždy naprosto stejnou nejvyšší přípustnou hodnotu podílu vody. Co je na tom pravdy nevím, ale pokud chcete mít u medu jistotu kvality, kupujte med přímo u malovčelaře ve svém okolí. Pro úplnost dodávám, že med při podílu vody 21% a vyšším začíná kvasit a nedá se dlouhodobě uchovávat.
Přejme si, aby se nám počasí co nejdříve zlepšilo a my všichni se už venku taky trochu ohřáli. Mějte se krásně…
