Přísloví, které všichni dobře známe, ale málokdy si uvědomujeme jeho moudrost. Nebo jinak řečeno, jeho nápovědu. Podle mého názoru by se toto přísloví mělo nechat “pozlatit” a jeho význam by se měl povinně vysvětlovat již dětem ve školách. Ubylo by zbytečné zloby a pokrytectví, kterých se nám někdy dostává z nepochopení druhých více, než jsme schopni unést. Přísloví má všeobecnou a nadčasovou platnost, platí pro společenské vztahy stejně dobře, jako pro vztahy v rodině. A bude tomu tak vždy.

Ve sporu se objektivita obvykle kamsi vytratí… 

Přísloví obecně v sobě skrývají lidovou moudrost mnoha generací, které tu byly před námi. Nalezneme v nich mnohdy draze zaplacené zkušenosti a/nebo užitečné rady, jak si co nejlépe poradit. A ještě k tomu jsou nám k dispozici zcela zdarma, jen se nad nimi trochu zamyslet.

Přísloví Podle sebe soudím tebe bych si nyní dovolil ve své dnešní úvaze trochu rozebrat.

V současné době, kdy se u nejrůznějších článků na internetu chytře využívá komentářů čtenářů, které jsou leckdy zajímavější, než článek sám o sobě (minimálně pro “znalce lidských duší”), si můžeme povšimnout nejrůznějších či dokonce protichůdných reakcí. S některými komentáři můžete souhlasit, s jinými zase nesouhlasit, ale nic to nemění na faktu, že každý čtenář, coby vlastní individualita, vnímá podstatu popisovaného problému či situace trochu jinak. Do názorů se promítá vlastní vnímání světa autorů komentářů a lidí kolem nich.

Řekni mi, co soudíš o lidech kolem sebe, a já Ti povím, jaký jsi. 

Manipulace a hrubá síla nic neřeší…

Když se díváme na lidi kolem sebe, hodnotíme je čistě podle sebe. Vidíme je totiž svou vlastní optikou, která se však nutně liší od optiky ostatních lidí. Nikdo nevidí nikoho stejně, jako například já sám. Ani logicky nemůže. Na druhých lidech vidíme svoje vlastnosti a složky své vlastní osobnosti. Někdy vědomě, někdy nevědomě, někdo ve stejné polaritě – jsem pracovitý a kolem sebe vidím samé pracovité lidi, někdo v opačné polaritě – jsem pracovitý a kolem sebe vidím jenom samé líné lidi.

Složité rodinné vztahy?

Venku kolem sebe tak vidíme jen to, co máme sami uvnitř sebe. Psychologie tento jev nazývá projekcí či zrcadlením. Když si tuto skutečnost uvědomíme, můžeme začít zkoumat, co se nám svět kolem nás snaží říct o nás samotných – nejlépe přestat plýtvat drahocennou energií a svým časem na neustálé hodnocení a posuzování lidí kolem nás. Raději se zamysleme nad tím, jak sami vnímáme vnější svět kolem sebe a jak ho prožíváme. Vnější svět nám o nás říká, jací vlastně jsme, což není užitečná informace pouze pro hlupáka.

Srdce vítězí…

Je dobré si uvědomit, že cokoli nás v životě tzv. “dostává”, je nějakým způsobem i naše. Když si to uvědomíme a zaměříme se hlavně sami na sebe, už se příště možná nebudeme muset kvůli někomu nebo něčemu pořád tolik rozčilovat. Neočekávejme, že se lidé kolem nás budou chovat stejně jako my! Nemohou, protože jsou zkrátka jiní. Ale neznamená to ještě, že jsou snad proto naši nepřátelé, nebo že si nás dost neváží…

Sdílet: