Jak jsem naše bedýnkování viděla já? Nedalo mi to, abych tohle téma ještě nedoplnila.

V příspěvku Jak jsme bedýnkovali  musím dát v mnohém manželovi za pravdu. Duše statkářky ve mně určitě bude,  zřejmě je dědictvím po předcích, kteří žili na malých vesnicích a zemědělství se rádi věnovali. Nám “mladým”, žijícím ve městě pak při každé návštěvě přilepšovali svými výpěstky i masem z odchovaných zvířat. Tento pěkný zvyk bych v rodině ráda zachovala, a proto návštěvy příbuzných z města nikdy nenecháme odjet s prázdnou.

Po 10 letech strávené v náročné manažerské pozici jsem se rozhodla radikálně změnit svůj život a dovolit našemu statku nás také živit. Dosud jsme se s manželem věnovali hospodaření jen ve svém volném čase a nevyužívali jsme ekonomický potenciál statku. Ano, i tady má můj muž pravdu. Jsem holt profesí ekonom. Bedýnkování a prodej farmářských produktů ve stylovém obchůdku v samém centru Slaného se zpočátku zdálo být mým splněným snem. A také velkým zklidněním před plánovaným rodičovstvím.

Farmářský obchod.

Bedýnkovat jsme začali už rok před mým odchodem ze stálého zaměstnání. Náš kamarád Eddie nám vytvořil e-shop a já jsem se zase o kousek přiblížila svému snu. Začali jsme nabízet ty nejlepší výpěstky z naší zahrady a políčka, a náš sortiment ještě doplňovali o jiné produkty lokálně blízkých farmářů. V začátcích jsme zaváželi i jen pár kusů bedýnek k tomuto účelu pořízeným chladícím vozem.  Postupně jsme objevili kouzlo sociálních sítí a zákazníci nám rychle přibývali. Dokonce mnohem rychleji, než jsme si v určitém období přáli.

Naše bedýnka zeleniny.

Obchůdek s farmářskými produkty si však po velmi perspektivních začátcích dokázal posléze vydělat jen sám na sebe. O nějakých velkých ziscích z obchůdku jsem si mohla nechat jen zdát.  Ale čert to vem,  první rok v podnikání vydělává málokdo. Nicméně záhy jsem zjistila, jak jsem byla naivní. Obchod s čerstvými potravinami je jedna z nejtěžších disciplín. Nakonec jsem manželovi kývla i na to, abychom si pořídili nejprve jedno a potom hned dvě prasátka, aby všechny ty zbytky z obchůdku měl vůbec kdo zužitkovat. Ostatně o našem chovu prasátek si můžete přečíst více v příspěvku “Jak jsme chovali prasata“.

Naše Anka – ještě jako sele.

Poctivé čerstvé potraviny bez chemie vydrží maximálně 7-10 dní, ale po 5 dnech už je nikdo nekoupí.  Dnešní zákazník není zvyklý obden nakupovat čerstvé potraviny a ihned je konzumovat. Co kdyby je nestihli sníst? Se zeleninou a ovocem je to ještě horší. Již druhý den je na mnoha druzích znát, že nejsou čerstvě sklizené, tj. neprodejné. Bedýnkování ve větším rozsahu je pak neustálým shonem s cílem minimalizovat dobu mezi sklizní produktů a jejich doručením zákazníkovi.

Rozvoz bedýnek.

Dlouhodobého zklidnění jsem se tedy nedočkala. Nicméně v zimě po vánocích  se nám podařilo to nejdůležitější a my jsme se začali připravovat na narození nové statkářky. V té době nám také přibyla silná konkurence v podobě velkých obchodníků, kteří zareagovali na trh a zavedli sortiment farmářských potravin. Rozvoz potravin k zákazníkům až domů už bylo pro tyto velké obchodníky jen dílem okamžiku. Ztratili jsme tak svou konkurenční výhodu a rozhodli se upadající bedýnkování přerušit a pokusit se nalézt jiný funkční model prodeje. Ale o tom zase někdy příště…

 

Sdílet: