A do máje nevylezem, chce se mi ještě dodat. Letos mi venku bývá většinou zima. Na vině ale asi nebude tolik větrné počasí, jako přísný půst.
Když si koupíte k rekonstrukci hodně velký dům v hodně malé obci, čekají vás nemalé výzvy. Třeba jak vyřešit vytápění domu. Díky tomu, že naše obec není a zřejmě nikdy nebude plynofikovaná, měli jsme rozhodování o zdroji vytápění celkem jednoduché. Elektřina nebo topení na tuhá paliva? Nakonec jsme pro jistotu zvolili obě alternativy.
V našich zeměpisných šířkách, kde i přes postupné globální oteplování představuje topná sezóna tu delší část z celého roku, není způsob vytápění něco, nad čím by se dalo jen tak mávnout rukou. Vytápění by mělo splňovat hned několik zásadních kritérií, které si člověk, zprvu této problematiky neznalý, naivně vytyčí.
Naše usedlost.
Vytápět náš dům jsme chtěli především ekologicky a úsporně, přičemž náklady na pořízení zdroje vytápění jsme si stanovili předem. V té době se nám jevilo jako rozumné řešení vytápění přímotopy, které v devadesátých letech Klausova vláda svou dotační politikou tak zpopularizovala. Pro tento způsob vytápění hovoří relativně nízké pořizovací náklady, snadná regulace a absence zplodin hoření.
Ve starobylém domě z kamene, s užitnou plochou téměř 250 m2 a 80 cm širokými zdmi není však tento způsob právě nejlevnější – tedy pokud vám nevadí, že vás takové vytápění bude stát opravdu hodně peněz. Postavili jsme tedy rovnou dva nové komíny, abychom si mohli podle potřeby přitápět. Zvolili jsme výkonná kachlová krbová kamna s průduchem umístěným přímo nad nimi a díky přirozené cirkulaci teplého a studeného vzduchu jsme jednoduše dokázali krásně vytopit většinu domu. Přírodní kámen má jednu pěknou vlastnost, jakmile se naakumuluje teplem, což v případě našeho domu trvá asi 3 dny, sám teplo vydává.
Kachlové krbovky – 14 kW.
Nevýhod topení v krbových kamnech je ale hned několik. Zaprvé musíte mít přístup ke dřevu, které je tady v oblasti Slánska už od středověku značně nedostatkovou surovinou. Koupit výhodně dřevo někde jinde samozřejmě možné je, ale přeprava objemných nákladů je drahá. V případě našeho domu potřebujeme na jednu topnou sezónu asi 25 m3 tvrdého dřeva, ale i tuto variantu jsme pro klid duše vyzkoušeli. Nebo si namísto dřeva můžete nechat dovézt brikety nebo pelety z dřevěných pilin. To se nám asi 10 let zdálo jako nejvhodnější řešení.
Topení pilinovými briketami mělo své kouzlo. Za prosklenými krbovými dvířky romanticky plápolal oheň, který spolu s citlivě zrekonstruovaným interiérem ve starobylém duchu navozoval příjemnou atmosféru starých dobrých časů. Vysoké náklady za brikety a nutnost častého přikládání mě však nutila se dále nad tímto způsobem vytápění zamýšlet. Kromě toho jsem si tehdy naivně myslel, že spaluji především ekologický slisovaný odpad z dřevozpracující výroby. Než jsem zjistil, že se většina briket a pelet vyrábí z průmyslově a zcela neekologicky k tomuto účelu nadrceného dřeva.
Jakmile jsme potřebovali z usedlosti někam odjet, krbová kamna po třech hodinách od posledního naložení briket vyhasla a tepelnou pohodu musely převzít “drahé” přímotopy. Což mělo negativní vliv nejen na tepelnou pohodu v domě, ale i na pohodu mou osobní, ať jsem byl v té chvíli kdekoli. Uvažoval jsem dokonce i o kotelně na tuhá paliva, ale moje žena se nechce v žádném případě vzdát pravého tepla ze sálavého zdroje, vytvářející takovou tepelnou pohodu, jakou teplá voda v radiátorech nikdy prakticky vytvořit nemůže.
Krbovky v našem interiéru.
Při mnoha pokusech, jak pohodlně vytápět dům pevnými palivy jsem vyzkoušel i několik moderních kamen, která však zcela propadla. Jakmile mi došlo, že kvalitní stáložárná kamna na tuhá paliva dnes už bohužel nikdo vyrobit neumí, pořídil jsem si na zkoušku starou osvědčenou klasiku. Násypná stáložárná kamna Musgraves Original, schopná spalovat ekologický koks i uhlí. Koks je z koksovny zbavený všech nežádoucích plynů, které se uvolňují při spalování uhlí, ale jeho cena je oproti uhlí trojnásobná.
Musgraves Original M8 – 8 kW.
Tato stáložárná kamna se konečně po všech předchozích pokusech výborně osvědčila. Bylo možné je zcela naplnit koksem, zapálit, nechat rozhořet, zregulovat přívod vzduchu a celých 24 hodin jste si příjemně sálajících kamen nemuseli vůbec všimnout. Tak dobře to měli naši předci vymyšlené. Nechápu, proč někdo tak kvalitní kamna nemůže vyrábět ještě dnes.
Detail spodní části kamen.
Jednou mi však namísto otopového koksu přivezli koks vysokopecní, který v kamnech vytvářel tak tuhé škvarky, že kamna poté nebylo téměř možné vyčistit. Protože jsem nechtěl riskovat znovu tu hroznou práci při vybírání popela, resp. připečené škváry z kamen, rozhodl jsem se nahradit koks i z ekonomických důvodů hnědým uhlím.
Naložil jsem tedy plná kamna uhlím a dole nad popelníkem je zapálil, stejně jako předtím koks. Po určité, nepříliš dlouhé době kamna začala “bouchat” a vypouštět smradlavé zplodiny přímo do vytápěné místnosti. Nečekal jsem až nadskakující kamna úplně explodují a vymalují na černo celou místnost. Podařilo se mi rychle vybrat tu trochu rozpáleného uhlí a kamna tak rychle uhasit. Vůbec si nedokážu představit, jak by to dopadlo, kdyby se vzňalo v kamnech více uhlí. I tak bylo doma smradu jako v pekle.
Jak jsem se následně dozvěděl od zkušenějších topičů v diskuzi na internetu, uhlí obsahuje plyny, které bez vydatného přístupu vzduchu mají tendenci vybuchovat. Proto je nutné uhlí v kamnech spalovat po malých dávkách, a ne stáložárně jako koks, těchto plynů zbavený. Tím se ovšem vytrácí kouzlo stáložárného topení bez nutnosti neustále přikládat. Měl jsem doma fůru uhlí, tak jsem ji musel nějak ztopit, jiné řešení ohledně vytápění kamny jsem stejně neměl, pracně jsem tedy každou hodinu přikládal a nadával si za to, jak se s vytápěním bezvýsledně točím v kruhu.
Musgraves Original M11 – 11 kW.
Až konečně jednoho dne byl u nás doma na návštěvě kamarád, starý praktik. Takový lidový všeuměl, který rozumí tak nějak všemu. Když viděl, jak pracně topím a neustále přikládám, divil se, proč uhlí nezapálím odshora. Teď jsem se zase divil já. A s otevřenou hubou. Vysvětlil mi princip, ale moc se mi nechtělo věřit tomu, že to bude opravdu fungovat. Zvědavost mi nedala, kamna jsem nechal ještě ten večer vyhasnout a doporučený postup ihned vyzkoušel.
Násypná kamna jsem až po horní dvířka odvážně naplnil uhlím a nahoru přímo na uhlí jsem umístil dřevo, které jsem podpálil. Po předchozí zkušenosti s plnými kamny uhlí ve mně byla malá dušička. Vrchní i spodní přívod vzduchu do kamen byl při roztápění otevřený, a jakmile se kamna roztopila, vše jsem uzavřel a čekal, co se stane. Nestalo se vůbec nic. V kamnech pěkně a pomalu, po dobu 24 hodin, odhořívalo palivo směrem odshora dolů bez jakýchkoli pyrotechnických efektů a já konečně pochopil, jak snadné bude tímto způsobem topit. A topíme tak dodnes.
Kamna pojmou skoro 50 kg uhlí.
Ještě podotýkám, že přestože topíme hnědým uhlím (Ledvice, ořech I), z našeho komína není při spalování uhlí nic vidět, žádný dým, opravdu nic. Konstrukce přes 100 let starých kamen je geniální. Náklady na vytápění celého objektu nám tímto opatřením klesly na jednu třetinu, včetně výdajů za elektřinu. A to už je v rodinném rozpočtu znát.
